Proč se musíme zraňovat?

21. října 2008 v 21:35 | Natyynka |  Můj odpad
Eh, tak tohle jsem právě vypotila.. :-) Taková "úvaha"... :-)

Ležím v posteli a přemýšlím o tobě.
Snažím se vzpomenout si, co jsme udělali špatně.
Jsme snad moc zranění na to, abychom mohli dál žít?

A jestli ano, proč to nechceme napravit?
Proč se musíme zraňovat?
Pořád a pořád dokola...
Jako by naše utrpení nemělo mít konce...

Vždyť jednou musí přijít den,
kdy zjistíme, co jsme dělali špatně.
Ale nebude už pozdě?
Nebude už moc pozdě pro naši lásku?

To je to, na co se musím sama sebe ptát...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | Web | 23. října 2008 v 17:29 | Reagovat

ty jo, to je upe strašný! Jako né ta básnička ale to jak tě zraňuje!

2 Natyynka Natyynka | Web | 23. října 2008 v 17:35 | Reagovat

Nesmíš mě brát, v mých básničkách, zas až tak vážně, Lili. ;-)

3 Ája Ája | Web | 3. prosince 2008 v 8:12 | Reagovat

To je pěkný:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama